Vítejte na stránkách Veterinární kliniky Hanychov

Během letního období se můžete při Vašich vycházkách se svými domácími mazlíčky setkat s bodavým hmyzem či dokonce s jedovatou zmijí obecnou. Proto bychom Vás rádi seznámili, co dělat v případě bodnutí či uštknutí zvířete a jak takovým situacím předcházet.

 

 

Poštípání mají na svědomí zástupci z řádu dvoukřídlého hmyzu (komáři, ovádi, pakomáři, muchničky a štěnice), u kterých samičky (s výjimkou štěnice, kde sají obě pohlaví) sají krev savců a přitom do ranky vypouštějí své sliny s antikoagulačními (protisrážlivými)  látkami, které se řadí mezi alergeny. Některé druhy komárů tropických a subtropických oblastí jsou přenašeči nebezpečných parazitárních infekcí (dirofilarióza, leishmanióza). V místě vpichu se rozvíjí lokální zánětlivá reakce ve formě pupenu, která vede u zvířete ke svědění . Nejčastěji jsou napadány málo osrstěná místa těla jako víčka, uši, krk, vnitřní strana stehen a slabiny. U alergických jedinců může dojít při masivním napadení k výrazné alergické reakci (zarudnutí kůže, splývající otoky a dechové potíže). V případě výše uvedených příznaků je nezbytné navštívit veterinárního lékaře, který po klinickém vyšetření aplikuje látky potlačující alergickou reakci. Na jednotlivá štípnutí bez celkových příznaků lze pro zmírnění svědění přiložit chladivé obklady či masti. Jako prevenci lze doporučit vyhýbat se rizikovým lokalitám v okolí vodních ploch zejména v období východu a západu slunce. V dnešní době již existuje také možnost aplikace antiparazitárních přípravků s repelentním účinkem. Doporučujeme jejich použití nejen v České Republice, ale zejména před vycestováním do přímořských oblastí.

 

Vosy, včely a sršni patřící do řádu blanokřídlého hmyzu jsou vybaveni žihadly ke kterým je připojen jedový váček. Jed v něm obsažený je směsí enzymů a látek způsobující rozpad červených krvinek. Bodnutí tímto hmyzem je nebezpečné především pro mláďata a jedince s malou tělesnou hmotností. Taktéž vícečetná bodnutí a bodnutí v okolí hlavy a krku mohou vézt až k život ohrožujícím stavům, a proto je nezbytné neprodleně navštívit veterinárního lékaře. Brachycefalická (krátkolebá) plemena psů a koček (boxer, buldog, perská kočka) jsou na hmyzí bodnutí citlivější v porovnání s ostatními plemeny, proto doporučujeme preventivně navštívit veterinárního lékaře ve všech případech bodnutí. V místě vpichu žihadla se okamžitě objevuje zarudnutí a otok, který je bolestivý a vede ke snaze zvířete o olizování či okusování postiženého místa. U vícečetného bodnutí může dojít k celkovému opuchnutí zvířete a může vyústit až v život ohrožující šokový stav. Při bodnutí na hlavě zvířete může vzniklý otok způsobit zúžení dýchacích cest s příznaky dušnosti. První pomoc by měla vždy začít kontrolou v místě vpichu a odstraněním žihadla, je nutno přitom zamezit stlačení jedového váčku. Místo vpichu je vhodné ošetřit přiložením chladivého obkladu či masti. V případě bodnutí do oblasti hlavy či krku, u vícečetných bodnutí, a pokuď dojde k rozvoji celkových příznaků je nezbytné neprodleně navštívit veterinárního lékaře.

 

Zmije obecná je náš jediný jedovatý had. Dorůstá délky maximálně 80 cm. Zbarvení je nejčastěji šedé až šedomodré s typickou černou klikatou čárou na hřbetě. Vyskytuje se ale i černá barevná varianta bez viditelné hřbetní čáry a v přírodě se můžeme setkat také s její červenou variantou. Od užovky jí bezpečně poznáme podle ostře trojúhelníkovité hlavy zřetelně odlišitelné od krku, kýlnatých šupin a svislé zorničky. V letním teplém období na ní můžeme nejčastěji narazit během ranního slunění nebo za soumraku, kdy se vydává na lov, přes parné dny je schovaná ve stinných úkrytech. Zmije je velmi plachý a ostražitý had, který se při vyrušení stáčí do „S“, se syčením se nafukuje a pořádá výpady hlavou proti útočníkovi. Tyto výpady jsou se zavřenou tlamou, ovšem při přišlápnutí či očuchávání uštkne okamžitě. Zmijí jed je velmi účinná směs enzymů, aminokyselin, uhlovodíků, toxických polypeptidů a hemoragických metaloproteináz , která v organismu vyvolává poškození tkání v místě kousnutí, poškození výstelky kapilár vedoucí k tvorbě šířících se otoků, rozpadu červených krvinek a poruchám srážlivosti krve. Mezi první klinické příznaky patří lokální reakce daná vznikem od středu se šířícího otoku, který má za následek bolestivost. Na kůži mohou být patrné nekrotické černé skvrny, puchýře a krváceniny. V místě uštknutí jsou patné dvě ranky po zubech, které jsou pro uštknutí typické. Jed zmije obecné negativně ovlivňuje také funkci gastrointestinálního, nervového, respiračního aparátu a ledvin. Podle rozsahu poškození jednotlivých vnitřních orgánů se rozvíjí celkové příznaky, kterými můžou být zvracení, průjem, slabost až šok, močení krve, dýchací obtíže. U alergických jedinců dochází k alergické reakci, která se projeví otokem hrtanové příklopky, zčervenáním kůže, kopřivkou a dechovými obtížemi. Vážnost klinických příznaků je ovlivněna zejména množstvím vpraveného jedu, ročním obdobím, věkem a hmotností pacienta, jeho zdravotním stavem a fyzickou aktivitou po uštknutí.

Zvíře je nejčastěji uštknuté na končetinách a v okolí čenichu. Po uštknutí zvířete je potřeba naprosto zamezit pohybu zvířete, na místo uštknutí je vhodné přiložit kompresní obvaz a celou postiženou končetinu znehybníme. Zaškrcení nad místem uštknutí se nedoporučuje, dochází při něm k porušení krvení končetiny a působení jedu pod škrtidlem způsobuje odumření celé končetiny. Ve všech případech uštknutí je nejdůležitější ihned vyhledat ošetření veterinárním lékařem. Jako prevence lze doporučit pouze zvýšenou opatrnost v místech zvýšeného výskytu zmije obecné a okamžité odvolání zvířete při objevení jakéhokoliv zvířete ve vysoké trávě.

Novinky

Téma měsíce

Setkali jste se ve svém okolí se zvířetem uštknutým zmijí?
otázka zveřejněna: 19.7.2010
Počet hlasů: 511